Chladící věž atomové elektrárny pro rodinné domy už stojí. Zbytek se objedná jako stavebnice z Číny :-)
Workshop na stavbu ferrocementového díla jsme vypsali bez předchozího plánování na popud Honzy. Jelikož nám zbyl cement ze stavby jezírka, tak se to nabízelo zrealizovat. Předpověď ještě den před termínem byla slibná, skutečnost pak trochu jiná, ale nakonec to zase klaplo nejlépe, jak mohlo.
Sešla se skvělá pracovní parta:
Ideový otec workshopu a kouč Honza, který pomohl, aby vynikaly silné stránky každého účastníka.
Motor a tmel pracovní party Zdenda - vždy tam, kde ho bylo třeba - dokončoval se mnou dílo až do tmy.
Hlavní technolog Martin s citem pro to, které povinné kroky z technologického procesu je možné přeskočit bez újmy na výsledné kvalitě. Fungoval i jako "setrvačník". Když se rozjel, tak odmítal zastavit: "Najim se, až to bude hotové..." Zatím se mi ho nepodařilo přemluvit k účasti na mém plánovaném projektu s názvem "Zabij své Ego" - prý nespadá do cílové skupiny.
A nakonec já v roli přidavače (a teď i udavače), protože všichni ovládali všechna potřebná řemesla bravurně.
Průměr nádrže jsme určili složitým matematickým výpočtem (s použitím čísla pííí !) tak, aby se to dalo udělat ze dvou kusů kari sítě bez odpadu. Vyšlo to na 135 cm. Dno jsme nastříhali a naohýbali bleskovou rychlostí a do pozdějšího oběda uložili i zabetonovali.
Armování stěn šlo jak po drátkách, a že jich bylo hodně. Martina jsme zavřeli do klece a pustili ven jen na čůrání. Snědli jsme mu všechny koláčky, ale jak byl rozjetý, tak si toho ani nevšiml. Chvilku to celé zabralo, ale večer bylo hotovo a mohli jsme i popovídat v teple naší světnice.
Druhý den jsme spojili dno s armaturou stěn, nainstalovali tři propustě a začali míchat a natahovat maltu na armaturu. K natahování jsme používali hladítka, lžíce i ruce. Každý měl možnost vyzkoušet, co chtěl a každý se projevil jako zručný řemeslník - což nebylo podmínkou účasti.
V neděli po 22. hodině, když byl beton akorát zavadnutý, jsem ještě s čelovkou vnitřek natřel cementovým mlékem pro zvýšení vodopropustnosti. Druhý den by na to už bylo pozdě. V pondělí stačilo provést kosmetické dodělávky. Ostré hrany jsem srazil kamenem, špachtlí, nebo jen molitanem a očistil závity výpustí. Teď je třeba už jen kropit a doufat v teploty nad bodem mrazu po dobu minimálně 14ti dní.
Po pravdě já jsem před workshopem ani nepočítal s tím, že se to stihne celé dokončit. Šlo nám to krásně od ruky a přitom jsme si to myslím všichni užívali. Výsledek nádherný, Markéta už se nemůže dočkat, až to nechá něčím popínavým obrůst :-( Snad to neporoste moc rychle, abych mohl podat hlášení o případných netěsnostech, až se nádrž příští rok začne používat a začne z ní stoupat krásně bílá pára ;-)
Díky vám všem že existujete. Je tu konec sezóny našich živých kurzů pro rok 2016 (ještě zvažujeme kurz údržby ovocných stromů na zimu). Čas zalézt za pec, čerpat inspiraci, věnovat se sebepoznání a všemu ostatnímu nutnému k přežití.
ViaNatura - Find your true Nature
P. S. Buďte s námi v kontaktu odběrem novinek od nás. Posílejte náměty na workshopy a kurzy které byste od nás rádi viděli. Naše témata zahrnují soběstačnost, přírodní stavitelství, jednoduchá řemesla vhodná pro soběstačnost, svobodný pohyb pod vodou (freediving), kosení, přírodní/přirozený životní styl, objevování vlastní přirozenosti a další.