Nedávno jsem si přečetl Annu Kareninu od Tolstého, hlavně abych nakoukl do způsobu dřívějšího hospodaření a popisu kosení. Byl jsem mile překvapen, jak je toto dílo i dnes aktuální.  Například jsem měl sympatie k Levinovi, když se v jednom rozhovoru rozohnil na Sergeje Ivanoviče:

"Myslím, že hybnou pákou veškeré naší činnosti je přece jen osobní prospěch. Dnes jako šlechtic nevidím v zemstevním zřízení nic, co by přispívalo k mému blahobytu. Cesty nejsou lepší a nemohou být lepší. Moji koně mě dovezou i po špatných. Lékaře ani ordinaci nepotřebuji, o smírčího soudce nestojím, nikdy jsem ho nevyhledával a vyhledávat nebudu. Školy nepotřebuji, ba pokládám je za škodlivé, jak už jsem řekl. Zemstevní samosprávní zřízení pro mě znamená pouhou povinnost platit osmnáct kopějek z děsjatiny, jezdit do města, nocovat ve štěničárně a poslouchat všelijaké nesmysly a ohavnosti, ale osobní zájem nemám žádný."