Kontakt

Dan a Markéta Mikušíkovi onas-na-kozlikovi
Skryje č. p. 7
270 42 Skryje
okres Rakovník

Zde je mapa.

Email: info@nullvianatura.cz

IP telefon (pevná linka): +420 311232337
Telefon Dan: +420 910088772
Email Dan: dan@nullvianatura.cz
Mobil Markéta: +420 603881434
Email Markéta: marketa@nullvianatura.cz

bankovní spojení: 2900446592/2010

 

 motivace1     dobrozdani1     odkazy2     media2              

DanOd malička jsem vyrůstal v Praze, ale hezké vzpomínky mám především z pobytu v přírodě - na chatě u Kocáby, nebo u mé babičky na Ohři.
V 12ti letech jsem odjel s rodiči na 3 roky do Etiopie, kde jsem chodil do ruské a později anglicko-etiopské školy. Byla to obrovská zkušenost, která mě naučila toleranci a otevřenému pohledu na život. Také prohloubila mou lásku k domovu.
Už tam jsem se začal zajímat o počítače, které jsem později studoval na střední i vysoké škole. Jeden rok gymnázia jsem absolvoval v USA jako výměnný student v rodině lékaře a fotografky. Po absolvování vysoké školy, kterou jsem studoval spíš jako vedlejší činnost při svém počítačovém podnikání, jsem s Markétou odjel pracovat na Pacifický severozápad USA. Tam jsem si užíval jak programátorské a manažerské práce, která mě náramně bavila, tak překrásné přírody do které jsme se uchylovali po víkendech a dovolených. Po narození syna, jsme se rozhodli vrátit do Čech již s představou života na venkově. Pořídili jsme pozemek s roubenou chalupou a hned po návratu jsme se přestěhovali do tehdy velice provizorních podmínek. Od té doby (2002) postupně v rámci našich možností tento statek budujeme s vizí čím dál větší soběstačnosti.

Momentálně nás kromě vlastní produkce živí to, co mě baví: pořádání kurzů soběstačnosti a realizace přírodních staveb.

Marketa2015Narodila jsem se v Praze, ale již od malička jsme každou volnou chvilku trávili na chatě v údolí kolem potoka nedaleko Sázavy. S rodiči jsme zvelebovali své „svobodné“ místo mimo civilizaci a snažili se pěstovat nějakou zeleninu a bylinky. Také ráda vzpomínám na prázdniny prožité u dědy a babičky ve Veselí nad Lužnicí. Milovala jsem tamní lesy, písčitou půdu, pískovny, blata, půdu pod vyhřátou střechou, vůni kopru, okurek, máty, monardy i vratičů u železničních náspů, babiččinu polévku z kotrčů, dědovy obrovské barevné fazole a rodinu kolem. Po střední škole jsem byla na rok v Anglii v rodině nedaleko Londýna a pak na jihu na zeleninové farmě. Pět let práce ve farmaceutické společnosti mě přesvědčilo, že tudy cesta opravdu nevede. Prokládala jsem ji pomocí s postiženými dětmi a pak mě „vysvobodila“ cesta do Seattlu. Ameriku jsme si užívali po svém a v oblasti severozápadu je příroda opravdu nádherná a rozmanitá. Ovšem všeho se dá nabažit a navíc jsem viděla, že svého syna tu vychovávat nechci.

Na dálku, pouze podle fotografií a nevalných komentářů rodičů jsme koupili starou usedlost ve Skryjích nad Berounkou. Tady mě baví pěstovat zeleninu, bylinky, bobule, ovoce, semenařit, pečovat o děti, zavařovat, sušit co se dá, připravovat dřevo na zimu, tvořit z ovčí vlny, proutí i vosku, kosit zatím nezazáhonované části zahrady, organizovat kurzy ... .