Na letošním druhém kurzu jsme zase trochu filosofovali. Jednak jsme přišli na skutečný důvod, proč muži na dobových obrazech ze senosečí i žní mají kosu a ženy hrábě. Kosení je totiž snazší a snad i zábavnější práce, než hrabání, popřípadě vázání do snopů. Současná rovnoprávnost pohlaví umožňuje ženám používat i kosu a projevuje se to i na kurzech, kde bývá stejné zastoupení žen jako mužů.

Dále jsme dospěli k závěru, že kosa má budoucnost pro údržbu trávníků kolem rodinných domků. Jen potřebuje trochu pozitivní publicity. Motorové sekačky zaslouží naopak hodně negativní publicity. Možná to dopadne jako s Hammerem (tím autem) v Kalifornii. "Zelené hnutí" tam probublalo do povědomí větších mas lidí, a vlastnictví Hammera pak začalo být spojováno s jistou dávkou zaostalosti. Arnolda ospravedlňovalo jen to, že jeho Hammer měl elektromotor. Uživatelé motorových sekaček se pravděpodobně brzy také stanou terčem posměchu a opovržení.

Tentokrát vás bylo o dva (nebo o dvě) víc. Vždycky na poslední chvíli někdo účast odřekne a Markéta s tím jaksi počítala. Vy jste ale přijeli všichni a bylo to znát. Nestíhal jsem víc než obvykle a tak jste si alespoň mohli vyzkoušet kosení za tmy. Někteří by nejradši kosili s čelovkou až do rána. To si asi vzali k srdci informaci, že od setmění až do osmi ráno se kosí nejlíp.

Naklepáno jste ale měli všichni výborně. Poprvé se mi stalo, že nikdo ani nechtěl ukázat, jak se používá naklepávač. S babkou a kladivem je to přece to pravé řemeslo a vy jste ho všichni ke konci bravurně ovládli.

Pro příští sezónu jste nám ale nasadili brouka do hlavy. Teď se nám zdá, že bude nejlepší začínat kurzy kosení už v pátek večer. Bude tak prostor i pro společný oheň a zavedeme možná i přestávky na čůrání. Každý si stihne naklepat kosu a já při večerním kosení snad i uvidím, jestli kosa jezdí po zemi jako vláček, nebo jako driftující autíčko, nebo jako vznášedlo. 15 účastníků bude opravdu limit.

Dnes jsem konečně vzal hrábě do ruky a za žáru slunce shrabal trávu z večerních nácviků. Bylo to krásné - ptáci zpívali a žádné sekačky nebylo slyšet. Pak jsem ticho rušil já, když jsem si na sbírání vzal traktor. Byl jsem za něj rád. Kompostér přetékal a teplota už zase stoupá.

signature

P.S. Když jsem ukazoval naklepávání srpu, místo kozlíkové akrobacie, kterou jsem vám ukazoval, jsem zapomněl zmínit pohodlnější možnost sedět na druhé stoličce - viz foto