Reportáže z proběhlých akcí

V této sekci jsou zveřejněny reportáže převážně ve formě fotografií z vybraných akcí.

Skvělý výsledek i příjemná cesta (alespoň pro mě.)

Na poslední chvíli se omluvili dva kurzanti, tak museli ostatní, včetně mě, malinko víc máknout, abychom stihli projít kompletním postupem včetně vztyčování stavby. Stihlo se to ale perfektně. Také díky tomu, že jsme vztyčovali u nás na dvoře a nemuseli jsme nikam jezdit. Výsledná stavebnice zde čeká na transport k budoucímu majiteli.

MeduzaJe tu konec prázdnin, v Čechách už to na koupání úplně není, vyrážíme do Chorvatska. Náš kombík je naložený vybavením pro potápění, kempování i vaření. Jedeme na noc, abychom se vyhnuli dopravní zácpě. Já mám po encefalitidě od doktorů stále zákaz řízení motorových vozidel, ale cítím se dobře, tak jdu do toho.

Po delší době jsem se znovu rozhodl uspořádat kurz řemeslných dovedností. Byl zaměřený na práci se dřevem a účastníci si mohli vybrat, co si budou vyrábět. Plány měl každý velké - praxe ale neúprosně ukazuje, že ruční práce vyžaduje svůj čas. Obzvláště, když se daná činnost dělá poprvé. Přesto někteří jeli, jak pás ve Škodovce, což dokazují fotografie vyrobených děl.

Pro mě to bylo náročnější, než jsem si pamatoval. Zajistit materiál, nářadí, pracovní místo a nasměrovat každého individuálně na efektivní postup. Práce totiž byly různorodé. Dlabání, řezání, vyměřování, rýsování, broušení, pasování a ošetřování řezných ran na tělech řemeslníků a řemeslnic :-)

Během a mezi prací jsme si stihli popovídat i vychutnávat jídla plná života. Moc mě to namotivovalo na příští rok.

Přijeďte zas!

 

Kosa a busík jdou k soběPo hospitalizaci s encefalitidou byl toto můj první kurz. Trochu jsem se obával, jestli to zvládnu, ale zároveň jsem se moc a moc těšil, že se zase mohu zapojit do akce.

Sešli jste se u nás v krásné, ale docela i různorodé skupině. Alternativní životní styl s sebou nese i jistou vyhraněnost a je vždy zajímavé setkávat se s lidmi, kteří mají jiný pohled na život. Zvládli jsme to myslím všichni perfektně. Vzájemný respekt a společné téma kosení nás propojilo.

V závěru jsem měl opravdu skvělý pocit z toho, jak jste se všichni výrazně zlepšili v kosení. Kombinace vybavení / kvalitní naklepávání / technika kosení přináší ovoce. Věřím, že zase přibylo sekáčů, kteří jsou šetrnější k našemu prostředí a potažmo i k sobě.

Děkuji také za velice užitečnou zpětnou vazbu. Různým lidem vyhovuje různý styl výuky. Stále mám co zlepšovat a z tohoto kurzu jsem odcházel s nápady, které hodlám příští rok realizovat. Nerad bych zkracoval teorii, protože mnohým studentům pomáhá i v praxi, ale pokusím se trochu obměnit strukturu, aby teorie nepůsobila zdlouhavým dojmem. Jsem vám všem moc vděčný za sdílení.

Poprvé nemáme společnou fotografii. Úplně jsem na to ve víru dění zapomněl. Podstatné je to, co jsme si odnesli uvnitř.

 

Kurz kosení a naklepávání 2017

Sečící sezóna je tu a my máme za sebou první kurz kosení. Musím říci, že už jsem to potřeboval, abych se ujistil, že existují i jiní (ne)normální lidé. Po zimním online období jsem si začínal připadat, jako že na tuto planetu úplně nepatřím. To se teď naštěstí změnilo.

Sešli se tu samí krásní lidé s chutí do sečení, tak jsme to vzali hezky od základů se vším všudy. V pátek večer jste statečně odolávali větru a kouři u ohně. Myslím, že aerobní kapacita každého klesla minimálně o 30% jako následek inhalace CO. To nic nezměnilo na tom, že jste v sobotu večer posekali celou louku, která měla posloužit i pro studenty na příští týden. Něco pro vás vymyslím, tak nebojte, že byste byli o večerní romantiku ochuzeni :-)

Další rekord padl v konzumaci Markétiny "přírodní stravy". Sice byly slyšet toužebné hlášky ohledně klobás a guláše, květáková polévka na mě skoro nezbyla a kokosové snídaňové koule byly napadeny noční jednotkou speciálního nasazení. Naštěstí obrana zafungovala a zbylo tak i pro hypoglykemiky, aby nám neomdleli při ranním kosení.

Po zkušenosti z loňska jsem si ani nebral na ranní sečení svou kosu. Díky tomu jsem vás stihl všechny obejít, ale skoro nebylo co dodávat. Ladili jsme opravdu jen detaily a výsledkem byl krásně nízko posekaný sad. Vlastně jen půlka sadu. Druhou půlku jsem ubránil, tak můžu za týden šířit kosení i mezi další zájemce.

Pár volných míst ještě je, tak přijeďte - buď na samotné kosení, nebo na samotné naklepávání, nebo v létě na komplet.

Buďte na příjmu a díky za vaší energii. Opravdu nám přišla vhod.

Za většinu fotek děkujeme Alešovi.

Děkujeme Michaelovi, Janě, Saše, Kláře, Marušce, Evě, Julii, Ivě, Vláďovi, Hance, Markétě a Michaele za pohodový, jarem překypující kurz. Velký dík opět patří Honzovi, jeho nekonečným znalostem a nabíjející energii. Jídelníček.

Chladící věž atomové elektrárny pro rodinné domy už stojí. Zbytek se objedná jako stavebnice z Číny :-)
 
Workshop na stavbu ferrocementového díla jsme vypsali bez předchozího plánování na popud Honzy. Jelikož nám zbyl cement ze stavby jezírka, tak se to nabízelo zrealizovat.  Předpověď ještě den před termínem byla slibná, skutečnost pak trochu jiná, ale nakonec to zase klaplo nejlépe, jak mohlo.
Sešla se skvělá pracovní parta:

Ještě den před naším setkáním jsem měl pochybnosti, jestli se to má vůbec konat. "Venku zima a déšť. Komu by se v tomhle počasí chtělo z pelechu? Nebudete se tu nudit?" - to se mi honilo hlavou. A taky že spousta lidí postupně rušila účast. Někdo má své podzimní práce dost doma, tak to zcela chápu.
Přijelo vás ale pět, vešli jsme se společně všichni k jednomu stolu a mělo to své kouzlo. Bylo co sdílet a bylo co jíst i pít.

IMG 0133Pro velký zájem jsme přidali ještě jeden kurz. Jsme moc rádi, že se o kosení zajímá čím dál tím víc lidí.

Po zkušenosti z minulých kurzů jsme chtěli zkusit nový formát, aby vše probíhalo ještě víc v klidu - víc prožitkově. A zároveň aby každý odcházel s pocitem, že se stihl vše dozvědět, naučit a má vše potřebné k tomu, aby doma mohl začít rovnou kosit.

Začali jsme už v pátek a bylo tak dost času na zabydlení se, seznámení, úvod do kosení a povídání u ohně. Všichni jste měli možnost přepnout z režimu matrixu :-) a trochu zpomalit. V sobotu jsme se mohli pustit rovnou do teorie následované praxí. Kdo potřeboval naklepat svou kosu pro večerní kosení měl dost času tak udělat. Večer jsme si vyzkoušeli techniku a brzy šli do hajan, abychom byli ráno svěží.

Stále doznívají dojmy z prvního ročníku kurzu nádechového potápění a já už plánuji, jak to pojmout příští rok, co vylepšit, co zkusit jinak. Kombinace s odpočinkovým pobytem v Chorvatsku a veganskou stravou od Markéty fungovala výborně.
 
Spaní ve stanech sice není pro každého, ale málokterý penzion nebo privat nabízí luxus, který jsme si my užívali: