Na letošním jarním celovíkendovém kurzu jsme se sešli v krásné skupině podobně smýšlejících lidí. Před kurzem jsem připravil venkovní ponky a tak bylo dost místa i pro předbroušení kos. To bývá nejvíce nebezpečná práce, když se to dělá pilníkem. Tentokrát nebylo třeba se nikde moc tlačit. I díky tomu se všem podařilo své kosy dobře naklepat.

Po letošním suchém jaru byla tráva v sadu nízká a tak jsme měli možnost trénovat techniku nízkého sečení. Vedle pod slamákem zase sečení vyššího porostu. Všem to nakonec šlo moc krásně. Povídání při snídani bylo moc příjemné. Jen to příště určitě udělám dál od cesty. Stromy v sadu snad povyrostou a budou nabízet i stín.

Kurz byl zpestřený natáčením propagačních videí, která snad pomohou šířit kosení i mezi méně alternativní část populace. Děkuji všem, že souhlasili s natáčením. Myslím, že to bylo naopak zajímavější. Já jsem o Honzovi Kyselovi, který vše točil skoro nevěděl.

Moc jsem si užíval rozhovory, které tentokrát hodně sovisely se školstvím.

Díky všem za účast, sdílení a za užitečnou zpětnou vazbu k vedení kurzu.

Je tu konec prázdnin, v Čechách už to na koupání úplně není, vyrážíme do Chorvatska. Náš kombík je naložený vybavením pro potápění, kempování i vaření. Jedeme na noc, abychom se vyhnuli dopravní zácpě. Já mám po encefalitidě od doktorů stále zákaz řízení motorových vozidel, ale cítím se dobře, tak jdu do toho.

Číst dál...

Skvělý výsledek i příjemná cesta (alespoň pro mě.)

Na poslední chvíli se omluvili dva kurzanti, tak museli ostatní, včetně mě, malinko víc máknout, abychom stihli projít kompletním postupem včetně vztyčování stavby. Stihlo se to ale perfektně. Také díky tomu, že jsme vztyčovali u nás na dvoře a nemuseli jsme nikam jezdit. Výsledná stavebnice zde čeká na transport k budoucímu majiteli.

Číst dál...

Po hospitalizaci s encefalitidou byl toto můj první kurz. Trochu jsem se obával, jestli to zvládnu, ale zároveň jsem se moc a moc těšil, že se zase mohu zapojit do akce.

Sešli jste se u nás v krásné, ale docela i různorodé skupině. Alternativní životní styl s sebou nese i jistou vyhraněnost a je vždy zajímavé setkávat se s lidmi, kteří mají jiný pohled na život. Zvládli jsme to myslím všichni perfektně. Vzájemný respekt a společné téma kosení nás propojilo.

V závěru jsem měl opravdu skvělý pocit z toho, jak jste se všichni výrazně zlepšili v kosení. Kombinace vybavení / kvalitní naklepávání / technika kosení přináší ovoce. Věřím, že zase přibylo sekáčů, kteří jsou šetrnější k našemu prostředí a potažmo i k sobě.

Děkuji také za velice užitečnou zpětnou vazbu. Různým lidem vyhovuje různý styl výuky. Stále mám co zlepšovat a z tohoto kurzu jsem odcházel s nápady, které hodlám příští rok realizovat. Nerad bych zkracoval teorii, protože mnohým studentům pomáhá i v praxi, ale pokusím se trochu obměnit strukturu, aby teorie nepůsobila zdlouhavým dojmem. Jsem vám všem moc vděčný za sdílení.

Poprvé nemáme společnou fotografii. Úplně jsem na to ve víru dění zapomněl. Podstatné je to, co jsme si odnesli uvnitř.

Po delší době jsem se znovu rozhodl uspořádat kurz řemeslných dovedností. Byl zaměřený na práci se dřevem a účastníci si mohli vybrat, co si budou vyrábět. Plány měl každý velké - praxe ale neúprosně ukazuje, že ruční práce vyžaduje svůj čas. Obzvláště, když se daná činnost dělá poprvé. Přesto někteří jeli, jak pás ve Škodovce, což dokazují fotografie vyrobených děl.

Pro mě to bylo náročnější, než jsem si pamatoval. Zajistit materiál, nářadí, pracovní místo a nasměrovat každého individuálně na efektivní postup. Práce totiž byly různorodé. Dlabání, řezání, vyměřování, rýsování, broušení, pasování a ošetřování řezných ran na tělech řemeslníků a řemeslnic :-)

Během a mezi prací jsme si stihli popovídat i vychutnávat jídla plná života. Moc mě to namotivovalo na příští rok.

Přijeďte zas!

Sečící sezóna je tu a my máme za sebou první kurz kosení. Musím říci, že už jsem to potřeboval, abych se ujistil, že existují i jiní (ne)normální lidé. Po zimním online období jsem si začínal připadat, jako že na tuto planetu úplně nepatřím. To se teď naštěstí změnilo.

Sešli se tu samí krásní lidé s chutí do sečení, tak jsme to vzali hezky od základů se vším všudy. V pátek večer jste statečně odolávali větru a kouři u ohně. Myslím, že aerobní kapacita každého klesla minimálně o 30% jako následek inhalace CO. To nic nezměnilo na tom, že jste v sobotu večer posekali celou louku, která měla posloužit i pro studenty na příští týden. Něco pro vás vymyslím, tak nebojte, že byste byli o večerní romantiku ochuzeni :-)

Další rekord padl v konzumaci Markétiny "přírodní stravy". Sice byly slyšet toužebné hlášky ohledně klobás a guláše, květáková polévka na mě skoro nezbyla a kokosové snídaňové koule byly napadeny noční jednotkou speciálního nasazení. Naštěstí obrana zafungovala a zbylo tak i pro hypoglykemiky, aby nám neomdleli při ranním kosení.

Po zkušenosti z loňska jsem si ani nebral na ranní sečení svou kosu. Díky tomu jsem vás stihl všechny obejít, ale skoro nebylo co dodávat. Ladili jsme opravdu jen detaily a výsledkem byl krásně nízko posekaný sad. Vlastně jen půlka sadu. Druhou půlku jsem ubránil, tak můžu za týden šířit kosení i mezi další zájemce.

Pár volných míst ještě je, tak přijeďte - buď na samotné kosení, nebo na samotné naklepávání, nebo v létě na komplet.

Buďte na příjmu a díky za vaší energii. Opravdu nám přišla vhod.

Za většinu fotek děkujeme Alešovi.

Děkujeme Michaelovi, Janě, Saše, Kláře, Marušce, Evě, Julii, Ivě, Vláďovi, Hance, Markétě a Michaele za pohodový, jarem překypující kurz. Velký dík opět patří Honzovi, jeho nekonečným znalostem a nabíjející energii. Jídelníček.