Rádi se podělíme o zkušenosti s pěstováním zeleniny na vyvýšených záhonech. Na podzim jsme nesehnali dostatečné množství kartonů a tak jsme většinu záhonů museli nechat bez papírového mulče. Na těch bez kartonu samozřejmě prorůstal plevel (u nás nejvíce bršlice) více, ale zase se do nich mnohem lépe selo a sázelo (kartony díky suché zimě zůstaly téměř "netknuté"). Na jaře jsme nejdříve museli záhony projít a vybrat travní drny, které zůstaly na povrchu. Na okraje záhonů jsme vysadili trvalky nebo dvouletky, které rostly jinde na pozemku (mydlice, řepík, denivky, pelyněk pravý, divizna, rebarbora, řimbaba, oman, pupalka, routa, třapatka, čistec, rmen barvířský, večernice vonná, vlčí bob ...) Od nich si slibujeme krásný květ, samovýsev, odpuzování "škůdců", úrodu (semena, listy, hlízy, jedlé květy). Z jednoletých, které se běžně nepočítají mezi zeleniny, jsme na různých místech vyseli měsíčky, lichořeřišnici, afrikány, koriandr, slunečnice, brutnák, kopr, kerblík, merlík vonný.
Kořenovou zeleninu a zeleniny s většími semeny jsme seli rovnou na stanoviště, ostatní + na jarní mrazíky choulostivé (pórek, salát, kedlubny, zelí, dýně, cukety, okurky) předpěstovali v pařeništi.
Celkový dojem z průběhu roku je více než uspokojivý. Od půlky července do půli srpna jsme díky zranění a jiné vytíženosti chodili do zahrady pouze sklízet. Pokud bychom zakládali záhony tímto způsobem znovu, tak bych se pokusila je udělat nižší a plošší, což znamená spodní vrstvu větví nalámat na drobnější nebo více vyhloubit prostor, kde se záhon začne zakládat. Dále bych si dala pozor, aby byly cestičky mezi záhony stále průstupné, aniž bych musela něco předčasně sklidit. Letos jsem nechávala topinambury všude, kde samy vyrostly. Příští rok budu "tvrdší" a na nežádoucích místech je včas odstraním, popř. přesadím jinam. Také si dám pozor na dýně, kterým vyhradím místo jinde (ne vždy se mi podařilo je udržet na záhonu). Oporu pro pnoucí plodiny využiju asi pouze pro zeleninu, která se sklízí maximálně jednorázově (pnoucí dýně, fazole). Při mé výšce jsem musela do záhnonů při sklizni lusků, zelených fazolí a ačokči často šlapat. Určitě vysadím méně merlíku vonného - je obrovský a rozhodně nevoní :-) Brutnák, který příští rok poroste ze samovýsevu také trochu omezím a budu ho vyvazovat. Umí se pořádně rozvalit. Také by bylo vhodné mít během sezóny po ruce dostatek slámy a na obnažená místa mulč průběžně doplňovat. Jak vysvětlit ptákům, aby ho nerozhrabávali, aniž by tam byla dvaceticentimetrová vrstva poměrně kompaktní slámy, nevymyslím asi ani v příštím roce :-) Na hlodavce snad zabere letos založený hadník. Na konci listopadu jsme dali hnůj na ty záhony, na které se vloni dostalo. Po té zamulčovali sporadicky slámou. Na záhony také vynáším dřevěný popel z kamen. Do uliček, kde se nedostávala sláma dáme pokosený rákos z koupacího jezírka a kořenovky. V uličkách jsou již suché natě kukuřic, stonky topinabur, ostříhaný merlík vonný, afrikány, pupalky, měsíčky, akokča ... .
