Podkategorie
Kosení
Od doby, kdy jsme začali provozovat kurzy kosení a prodej vybavení pro kosení nám prošla rukama spousta starých kos. Některé mají moc pěkné značky a jsou velice kvalitně vykované. Mnohdy jsou lehčí, než kosy dnes prodávané. Často lidi zajímá, která značka odpovídá kterému výrobci nebo alespoň jaká je země původu a já bohužel většinou nevím. Proto jsem založil tuto stránku s fotografiemi různých identifikačních znaků kos. U každého typu zveřejním získané informace, nebo alespoň hypotézu ohledně původu.
Pokud někdo víte původ některé z těchto kos, dejte prosím vědět a já ho zde zveřejním. Pokud máte kosu se značkou, která zde není ještě vyobrazená, pošlete prosím co nejkvalitnější fotografii. Bude zajímavé prohlédnout si galerii historicky používaných kos.
Vždy se pokusím zveřejnit fotky celé kosy při pohledu zvrchu, z boku, detail stopky zvrchu i zespodu a úhel stopky.
Kosa s okřídleným dráčkem:
Já učím své studenty kosit u země. Je to tak ale v pořádku? Netrpí tím příroda, když je půda po seči obnaženější?
Můj kamarád Honza Kysela (mimo jiné spoluautor celosvětově prvního online kurzu kosení) mi včera poslal odkaz na pořad, který mi udělal velikou radost. Sice je na první pohled poznat, že pan moderátor kosit vůbec neumí, ale alespoň pomohl Zemi tím, že upozornil veřejnost na škodlivost anglických trávníků a otravnost rámusejících sekaček. Zmiňuje i možnost sečení na delší strniště a to mě přinutilo zamyslet se nad tím, co předávám svým žákům.
Kosa je prastarý nástroj používaný ke krácení trávy a náletových dřevin. Až v nedávné době byl vytlačen motorovými sekačkami.
Mezi hlavní výhody kosy patří:
- Klid při kosení.
- Pořizovací cena i cena provozu kosy je oproti sekačkám výrazně nižší.
- K údržbě kosy postačují jen jednoduché nástroje. Diagnostika problému oproti motorovým sekačkám bývá zjevná na první pohled. Kosu není třeba tankovat a startovat.
- Zdravý ergonomický pohyb (v případě, že používáte techniku ergonomického kosení)
Pro sečení velkých ploch (nad 5000 m2) se vyplatí používat mechanizaci. Pokud se ale osvobodíte od potřeby zotročovat domácí zvířata, je zbytečné takto velké plochy sekat.
Pravděpodobnost, že vás vaše kosa přežije je však malá, protože jejím používáním se stanete mnohem vitálnější. S dobře nastaveným vybavením je kosení příjemným protažením či meditací.
Ve srovnání se strunovou nebo i bubnovou sekačkou je kvalita posečeného pozemku a trávy mnohem lepší. Tráva není rozsekaná napadrť a rozprášená kolem. Posečenou trávu lze snadno kompostovat, sušit jako krmivo pro domácí zvířata nebo s ní mulčovat. Při provozu kosy nedochází k velkým ztrátám na životech drobných živočichů.
Při kosení není třeba používat nákladných ochranných pomůcek.
My zároveň vnímáme používání kosy jako další krok k svobodnějšímu a smysluplnějšímu způsobu života.
Zpočátku se může zdát, že kosení zabere více času. Až si kosení osvojíte a propadnete jeho kouzlu budete se na něj těšit. Kosení je možné provádět méně často až když je porost vyšší. Ušetříte tím spoustu času a ten můžete využít ke kochání se z mnoha nových rostlin o které se díky kose trávník nebo louka obohatí. Množství hmyzu a jeho bzukot také není zanedbatelný. Čerstvě natrhaná luční kytice či lístky jedlých bylinek v salátu jsou již třešínkou na dortu.
Jedna z nevýhod kosení je, že vyžaduje delší nácvik, aby výhody mohly vyniknout. Dříve se tento um předával z pokolení na pokolení. Pro ty, kdo neměli to štěstí pořádáme skupinové víkendové nebo individuální kurzy, na kterých se intenzivní formou můžete seznámit se vším, co je ke kosení důležité. Pokud to k nám máte daleko, máme pro vás online videokurz Kosení pro život.
Vše potřebné k pohodovému a radostnému kosení, naklepávání a obtahování můžete pořídit zde
Již od roku 2010 každoročně koncem jara pořádáme kurzy kosení, na kterých seznamujeme účastníky se vším, co je třeba pro provádění této činnosti efektivně, zdravě a s radostí. Osvědčilo se nám sejít se již v pátek večer, kdy začínáme vzájemným představením a večeří. V sobotu následuje teorie kolem kosení, vybavení pro kosení a vybavení pro údržbu kos. Nejvíc teoretická část se týká ostření a naklepávání, po které se hned pustíme do restaurování vašich kos. Stále zdokonalujeme didaktiku a technické zázemí, což se pozitivně projevuje na množství a kvalitě posečené plochy. Každý zde máte k dispozici sadu pro naklepávání (kozlík, babka, kladivo), na které můžete tuto činnost nacvičovat. Pořádáme též samostatné jednodenní kurzy pouze s výukou naklepávání nebo kosení.
Kvalitní vybavení je podmínkou pro to, aby kosení šlo lehce a přinášelo radost i prospěch. V tomto článku se zaměříme na vybavení pro kosení samotné, ke kterému patří:
- kosa
- kosiště
- kosiřník s klíčem
- brousek pro obtahování
- toulec
O vybavení pro údržbu a restaurování kos si povíme v následujícím článku.
Toto je jen provizorní návod, který jsem posílal mailem jako reakci na dotaz sekáče. Pořádný podložený fotografiemi či videem se chystám teprve udělat.
1. Kosiřník (objímka k upínání kosy) by měl být co nejvýše (když je kosiště zapíchnuté do země a kosa je nahoře). Tím se předejde posuvu kosy.
2. Označme písmenem D délku vaší kosy v decimetrech. Když takto zapíchnete kosiště do země u nějaké zdi a poznačíte si na zdi výšku ostří u paty kosy, pak pohnete kosou tak, aby se ke značce přiblížila špička, tak by špička měla být cca o D cm níže. Například pro kosu 70 cm by špička měla být níže o 7 cm. Jedná se o takzvaný úhel otevření. V podstatě jde o to, aby když kosa bere moc trávy a nejde dokončit kosící pohyb, tak je moc otevřená nebo tupá. Když naopak nic nebere, je moc zavřená.
3. Když se špička zabodává do země, nebo naopak musíme vyvíjet sílu k tomu, aby zůstala při kosení u země, je špatně úhel vyvážení a kosiště je třeba seříznout nebo vypodložit klínem šikmo po straně. (tzv. úhel vyvážení)
4. Když je ostří moc daleko od země, nebo naopak se zařezává do hlíny a kosí moc nízko u země, je třeba změnit tzv. úhel položení - buď vypodložením klínkem (z konce kosy), respektive seříznutím konce kosiště.
Vše potřebné ke kosení, naklepávání a obtahování můžete zakoupit zde
V tomto článku popíši, jak by měla vypadat poloha kosy (tedy kovové čepele) relativně k zemi, aby dobře kosila. V každém případě se kosa musí země dotýkat po celou délku pohybu a relativně k zemi spočívat dle popisu níže.
Pokud vezmete kosu bez kosiště a položíte jí na rovnou zem, tak ve většině případů spočine přesně v takové poloze, která je optimální i pro kosení. Měla by se dotýkat země přibližně uprostřed čepele jak v podélném tak příčném směru. Kosiště a případně i postavení sekáče se musí této poloze přizpůsobit, jinak kosa nebude dobře sekat. Pokud kosiště není nastavené pro danou kosu a sekáče, bude muset sekáč používat nepřirozené a namáhavé pohyby, aby špatné nastavení kompenzoval.
V tomto článku si povíme, co je potřeba, aby nám kosa kosila jak má. Samotné vybavení pro kosení nestačí, protože většinou za přibližně 3 až pět hodin kosení přestává obtahování brouskem zabírat a je potřeba kosu naklepat. Pro tuto údržbu používáme:
- kladivo
- ostrou babku
- kozlíka
- brusnou houbičku
L. N. Tolstoj v Anně Kareninové krásně vystihuje zažívání přítomného okamžiku při kosení. Levin je šlechtic, hospodář a není zvyklý každodenně kosit, přesto se párkrát do roka přidá k jím najmutým sekáčům, aby nepřišel o tento požitek:
Příští ráno vstal Levin časněji než jindy, avšak různé starosti v hospodářství ho zdržely, a když přijel k louce, šli už sekáči druhým pokosem.
Už z kopce se jeho zrakům otevřela stinná, již posekaná část louky s šedavými pokosy a černými hromádkami kabátů, jež sekáči odložili na místě, kde začali první pokos.
Jak přijížděl blíž, viděl sekáče jdoucí za sebou v dlouhé řadě a různě se rozhánějící kosami. Někteří měli kabáty, jiní jen košile. Napočítal jich dvaačtyřicet.
Naklepávání kosy je proces kování za studena. Při naklepávání dochází k ztenčení, vytvarování a dodatečnému vytvrzení oceli.
https://www.youtube.com/watch?v=tc6KowQ1zMc
Vše potřebné ke kosení, naklepávání a obtahování můžete zakoupit zde
Zde si povíme o technice kosení, kterou já používám a učím. Předpokladem pro použití dobré techniky je kvalitní dobře naklepaná kosa, ergonomické kosiště. Také hodně záleží na denní době, kvalitě povrchu a složení porostu.
Záměrně nepoužívám termín "broušení", protože při dobře naklepané kose by se "broušením" kvalita ostří spíš zhoršila. Při broušení dochází k ubírání materiálu z ostří a to při běžném používání kosy není žádoucí. Efekt trvanlivého ostří získaný naklepáním, by tím rychle vymizel.
Vše potřebné k obtahování můžete zakoupit zde
Určitě jste u někoho na půdě nebo v kůlně viděli starou zrezivělou kosu. Majitel jí možná považuje za kus harampádí kterého se rád zbaví.