Podkategorie
Voda je život
Když jsme začínali s přetvářením našeho pozemku, měli jsme tendence vnášet do prostoru "pořádek": Zarovnávat terén, odstraňovat různé hromady, zavážet prohlubně. Má to své výhody, pokud jsme odhodláni takový pozemek následně udržovat. Já si ale už nedělám moc iluze, že budu mít chuť a čas investovat svou energii do pravidelné údržby. Radši tvořím nové věci. Proto se teď více soustředíme na nastartování automatických, pokud možno přírodních systémů. K těm neodmyslitelně patří hospodaření s vodou formou jezírek, swailů, drenáží, kořenových čistíren, studen, apod.
Po workshopu na podzim 2016 jsme byli všichi zvědaví, jak bude nádrž fungovat. Když jsem se přestal obávat zamrzání, zazátkoval jsem nádrž a vydatné deště jí začaly postupně plnit.
Zpočátku se na povrchu objevovaly vlhké skvrny - na pár místech, kde se nám nepodařilo beton perfektně zhutnit. Ale přibližně po dvou měsících jsem to znovu kontroloval a už žádné stopy po prosaku. Nádrž byla plná a únik vody nebyl vidět.
Já jsem počítal s prosakováním i několik let, než se póry zatáhnou. Jelikož ale jímáme vodu z vegetační střechy - obsahuje spoustu jílu a nečistot a to samo o sobě pomůže, aby se nádrž sama utěsnila. Na zalévání nám voda začíná hezky sloužit.
Markéta je ráda, že už jsem jí dovolil vysadit u nádrže popínavou liánu, která toto dílo zkrášlí.
Více o technice ferrocementu tady.
V článku o KĆOV popisuji poměrně nákladnou konstrukci tohoto systému s tříkomorovým septikem, nepropustnou kaučukovou fólií, regulační jímkou a dočišťovacím jezírkem. My tyto čistírny stavíme, abychom uspokojili byrokratický aparát státní moci, nicméně pro opravdu ekologickou domácnost může být i tento přírodě blízký systém zbytečný.
Po vybudování našeho koupacího jezírka nám odpadla spousta práce. Jednou za rok po zamrznutí posekáme uschlá stébla nad ledem. To na ploše 100m2 nezabere i s odnesením materiálu víc než hodinu. Další každoroční údržba spočívá v odsátí kalu ze dna jezírka hadicí o průměru kolem 7cm, samospádem bez čerpadla. Živočichové kteří si užijí tento tobogán pak mají možnost se vrátit. Co je fascinující, je navýšení pestrosti (biodiverzity) prostoru. Ptáci, hmyz, obojživelníci, atd. Vadou na kráse bylo ale použití jezírkové fólie, která separuje vodní masu od okolní půdy a proto jezírko nepůsobí jako přirozená akumulace vláhy pro širší okolí. Fólie se navíc musí maskovat a složitě chránit před protržením a i tak je to s trvanlivostí a možností budoucí likvidace veliký otazník. Ne vždy to jde, ale pokud to je jen trochu možné, je lepší se fólii vyhnout. Jak na to, se pokusím popsat v následujícím textu.
Jelikož hodně lidí se ptá, jak pokračovat při budování jílového jezírka, rozhodl jsem se zde zatím nastínit další postup. My jsme totiž práce na něm přerušili a hodláme pokračovat až po dokončení domečku - tedy doufejme někdy v roce 2015.