Částečně dokončené dusané stěny z nepálené hlínyStavět z nepálené hlíny (anglicky cob) se dá různými způsoby. Na našem území jsou nejběžnější hliněné cihly, kterým se říká mnoha způsoby: například vepřovice nebo kotovice. Dále je možné budovat tenčí stěny nahazováním hlíněné malty na dřevěný rošt, nebo budování stěny prostým uplácáváním z hliněných šišek.

Jelikož jsme měli k dispozici rámovou konstrukci z kulatiny, nabízela se tu možnost vyzkoušet techniku nabíjené hlíny do bednění. Tím vzniknou velice pevné a poměrně rovné monolitické stěny.

O tom, jak připravit hliněnou maltu píši v tomto článku.

Jako bednění se použijí dvě fošny tak dlouhé, aby překlenuly nejdelší vzdálenost mezi sloupy. Fošny připevňujeme ke sloupům pomocí truhlářských svorek tak, aby byly vzdálené na požadovanou tloušťku stěny. V našem případě jsme je vypodkládali většinou prkýnkem, aby byly tlustší než sloupy. Při dusání hlíny vznikají velké tlaky do stran, takže je bednění potřeba mít stažené i uprostřed.

Aby výsledná monolitická stěna po zaschnutí nevypadla, tak jsme do sloupu navrtali díru a zatloukli dřevěný kolík každou druhou řadu.

Stěny je dobré budovat postupně tak, aby předchozí řada měla možnost dostatečně ztuhnout. Jinak by se mohla začít deformovat pod tíhou přidávané vrstvy. Neměla by ale vyschnout úplně, aby došlo k dobrému propojení vrstev.

Do bednění tedy dopravíme namíchanou maltu (rukama, rycíma vidlema, lopatou, atd.) a dřevěným kolíkem pěchujeme. Tím se stébla řezanky propletou a zmizí vzduchové mezery. My používáme velice suchou směs, proto je pěchování pořádná fuška.

Horní řada pod pozednicí už pěchovat nejde, tak se vybuduje uplácáním z hliněných šišek. I v tomto případě je dobré použít tenčí klacek, aby se šišky pěkně propojily.